Meziválečná Paříž je prosycená spiritismem a okultismem. Když zde úspěšný malíř ztratí schopnost tvořit kvůli skonu své milované ženy, přichází k němu nečekaná inspirace ze záhrobí. Aspoň mu to tak připadá.
Paříž, rok 1928. Mladý úspěšný malíř Antoine Balestro po smrti své ženy propadá naprosté beznaději a ztrácí schopnost tvořit nové obrazy. Tím přivádí k naprostému zoufalství svého galeristu Armanda, který netrpělivě čeká na jeho nová a žádaná díla. Jednoho večera, když se Antoine opije, zkusí se prostřednictvím okultistické seance spojit se svou zesnulou ženou. Netuší, že ve skutečnosti komunikuje se Suzanne, obyčejnou holkou z lunaparku, která se do věštírny vloudila, jen aby si tam ukradla něco k jídlu. Ukáže se, že Suzanne má pro takovéto klamání druhých velký přirozený talent a s Armandovou pomocí začne inscenovat jednu falešnou spiritistickou seanci za druhou. Antoine díky tomu znovu postupně nachází ztracenou inspiraci, avšak pro Suzanne se situace komplikuje: pomalu se totiž zamilovává do muže, kterého vodí za nos…
Zasazení tohoto příběhu do 30. let vysvětluje režisér a scenárista Pierre Salvadori: „V roce 2020 by Antoine působil příliš naivně, zatímco na začátku 20. století je jeho postava otevřená a zvídavá. V té době se hroutí náboženství a ztrácí svůj vliv ve společnosti, ale potřeba lidí v něco a něčemu věřit přetrvává a mnozí se v té době obracejí k okultismu. Suzanne tohoto náhlého náporu pověrčivosti využívá a snaží se tím změnit svůj život.“
