Válka s mloky – jak se z Petra Čtvrtníčka stal mlok
Před 90 lety, podle dostupných údajů v únoru 1936, vyšel slavný nadčasový román Karla Čapka Válka s mloky. Jedno z nejvýznamnějších děl světové satirické science fiction 20. století je dnes možná aktuálnější než v době svého vzniku. Čapek v něm doslova předběhl dobu, když varoval před tím, co se lidstvu může stát, pokud upřednostní honbu za ještě větším blahobytem na úkor dopadu na společnou budoucnost.
Nadhled, úchvatná vizuální stránka i humor budou společnými jmenovateli právě dokončovaného stejnojmenného celovečerního částečně animovaného koprodukčního filmu režiséra Aurela Klimta. Tvůrci chtějí rozsáhlý Čapkův román, stále ještě povinnou četbu k maturitám, přiblížit atraktivní formou široké veřejnosti. Snímek je tak volnou adaptací Čapkova mistrovského díla.
Ukázka na našem YT kanálu je ZDE.
Ve filmu natočeném v česko-slovensko-chorvatské koprodukci si dále zahrají na tři desítky herců, někdy i v epizodních rolích, mezi nimi Miroslav Hanuš, Jakub Žáček, David Vávra, Jan Révai, Jaroslav Plesl, Jan Vodráček, Karel Dobrý, Ondřej Havelka, Filip Kaňkovský, ze Slovenska pak Marko Igonda, Csongor Kassai, Ivo Gogál, Marián Labuda ml., z Chorvatska pak například Petar Cvirn a Sven Jakir. Petr Čtvrtníček se ve své skutečné podobě ve snímku objeví i v roli německého velvyslance.
Filmové dílo Válka s mloky je volnou adaptací Čapkova slavného románu, jenž byl přeložen do více než třiceti světových jazyků, v ději celovečerního snímku dominuje postava kapitána Vantocha. Stěžejním dějištěm filmu, místem, kde se Vantoch poprvé setká tváří v tvář s mloky, v knize pojmenovaném jako zátoka Devil Bay kdesi v Tichomoří, se stal malý chorvatský ostrov Susak. Dále se natáčelo v Čechách a na Slovensku na výrazných lokacích typu lázně Trenčianské Teplice, konkrétně dokonce v Termálním bazénu MUDr. Antonína Čapka, který nese shodou okolností jméno Čapkova otce, dále pak v reprezentativním přednáškovém sále Auditorium Maximus v historické budově Univerzity Komenského v Bratislavě nebo na bratislavské hlavní poště, v pražské Vile Pod Kaštany se secesními prvky, v aule Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK v Praze, velká část snímku se natáčela v ateliéru Hexar v Chrášťanech u Prahy.
Válka s mloky je natočena jako tzv. kombinovaný film, v němž se reálné prostředí a živé herectví prolíná s animací, a to vše spojuje jednotná výtvarná stylizace. Část filmu bude vytvořena ploškovou animací, kdy postavy budou poskládané z fotek herců a počítačem generovaných obrázků mloků, prostředí a dekorace pak z dobových fotek reálií výtvarně dotvořených a dokreslených renomovaným výtvarníkem a scénografem Františkem Liptákem. Právě tyto přiznané dokreslovačky budou významnou součástí vizuální stránky filmu. Čapek se pro své dílo inspiroval druhem velemloka, který je se svou délkou až 180 centimetrů největším obojživelníkem světa. Filmová postava mloka Andyho vznikla kombinací části přeneseného herectví a mimiky z reálného předobrazu vytvořeného hercem Petrem Čtvrtníčkem, ostatní mloci budou vytvoření pomocí 3D počítačové grafiky. Díky tomu působí souhra mloků s postavami hranými živými herci zcela přirozeně.
Kameramanem snímku je Radek Loukota, který s Aurelem Klimtem dlouhodobě spolupracuje. Autorem filmové hudby je slovenský hudební skladatel, dirigent a klavírista Vladimír Martinka.
Film Válka s mloky vzniká v produkci Studia Zvon Aurela Klimta a In Film Praha Rudolfa Biermanna. Koproducenty snímku jsou: Česká televize s kreativní producentkou Helenou Uldrichovou, In Film Bratislava, STVR, Cinetim a Woodz production. Válka s mloky vstoupí do kin 5. listopadu 2026 prostřednictvím distribuční společnosti CinemArt.