Probíhá natáčení filmu režiséra Dušana Trančíka Akce Monaco
Čtrnáctidenním natáčením hraných sekvencí v Bratislavě, v Praze a ve věznici Leopoldov skončil 9. února režisér Dušan Trančík důležitou etapu natáčení celovečerního dokumentu AKCE MONACO, který pojednává o jedné z nejúspěšnějších akcí československé STB. Ta pod vedením sovětských poradců KGB realizovala na našem území v letech 1948 až 1953 konspirační policejní zátah, který skončil popravou dvou československých občanů a uvězněním řady dalších.
Snímek vzniká ve slovensko-české produkci (za slovenskou stranu společnost PubRes producentek Zuzany Mistríkové a Ľubici Orechovské, za českou Cineart TV Prague producenta Viktora Schwarcze). Koproducenty jsou Česká televize (kreativní producentka Lenka Poláková) a francouzská Kolam Productions (producent Joël Farges). Projekt podpořily Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond, Rozhlas a televízia Slovenska a Media Development. Distributorem je CinemArt. Premiéra je plánována na zimu 2024.
Detaily Akce Monaco popisuje kniha Podoby násilí historika Jozefa Jablonického. Ve své režijní explikaci Dušan Trančík uvádí: „Ústřední postavou filmové rekonstrukce je francouzský generální konzul Etiénne Manac’h (1910-1992), levicový intelektuál, což nebylo v poválečné Francii ničím výjimečným. Zklamání, které přinesly roky stalinismu, bylo nejen pro něho, ale i pro mnohé evropské intelektuály krutou zkušeností. Příběh, o jehož rekonstrukci usilujeme, zobrazuje tragické okolnosti, které vedly k popravě dvou československých občanů: tajemníka francouzského konzulátu Jiřího Dlouhého (1908 – 1951) a odbojáře Vladimíra Veleckého (1890 – 1951). Na základě konspirační hry tajné policie byli dne 8. listopadu 1951 odsouzeni za špionáž. Rozsudek odsoudil k doživotnímu vězení lékaře Karla Kocha a člena Státní rady československé v Londýně Viliama Radakoviče. Ve filmu jsou formálně rozvíjené dvě roviny vyprávění. Dokumentární sekvence – záznamy výpovědí dcery francouzského konzula Bereniky Manac‘h, která žije ve francouzské Bretani a část svého dětství prožila v Bratislavě. Rozhovory byly předtočeny v létě v Plouigneau a Molraix, a rovněž ve francouzské rezidenci v Bratislavě. Na odsouzení a popravu dědečka Jiřího Dlouhého a následnou perzekuci, která na dlouhá desetiletí poznamenala celou rodinu, vzpomíná Anna Važanová-Hrehušová. Do starších archívů autora projektu patří dokumentární materiály manželů Jána a Jolany Beharkových z New Yorku a rozhovor s Janou Horváthovou-Schillerovou o jejím otcovi Ivanovi Horváthovi, který s francouzským konzulem udržoval přátelské styky. Většina zúčastněných už nežije, a proto druhá rovina vyprávění je stylizovaná jako rekonstrukce archívních záběrů… Ve filmu se mluví česky, slovensky a francouzsky.“
Synopse
Příběh má dramatickou zápletku: píše se rok 1948. V pohraničním pásmu mezi Bratislavou a rakouským Bergem zadrželi pohraničníci mladého muže. Je obviněn z pokusu o ilegální překročeni státní hranice. Při výslechu vyjde najevo, že jeho otec je správcem na francouzském konzulátě v Bratislavě. Namísto obvinění a dlouholetého vězení podepíše mladík spolu s otcem spolupráci se Státní bezpečností. Oba mají získávat informace a vybírat dokumenty z konzulárního trezoru. Tyto dokumenty (například žádosti o azyl) poslouží vzápětí jako důkazní materiál o “špionážní činnosti” francouzského konzulátu. Do Bratislavy je z Prahy vyslán filmový štáb. Ve skutečnosti je to však skupina estébáků, kteří s pomocí naverbovaných agentů (správce a jeho syna), vybírají z konzulárního trezoru diplomatickou poštu a dokumentují její obsah. Následkem této operace jsou zajištěni českoslovenští občané a pracovníci konzulátu: tajemník konzulátu Jiří Dlouhý, odbojáři a členové tajné organizace Obrana národa – Vladimír Velecký, Karel Koch a člen Státní rady československé v Londýně Viliam Radakovič. Po vysilujícím mučení pak popraví 8. listopadu 1951 Jiřího Dlouhého a Vladimíra Veleckého. Další obviněné stihne trest doživotního vězení. Francouzskému konzulovi Étienne Manac’hovi (1910- 1992) a jeho náměstkovi Michelotovi se podaří na poslední chvíli opustit zemi a uniknout zatčení. Scénář čerpá z dostupných archivních materiálů, fotografií a historických pramenů.